Černohorské rašeliniště
Tipy na výlety · Janské Lázně
Přírodní rezervace Černohorské rašeliniště je největším rašeliništěm lesního typu v Krkonoších. Jeho rozloha činí 66 ha a stáří se odhaduje na 6000 let. Rašeliništěm vede naučná stezka s překrásnými panoramatickými výhledy.
Černohorské rašeliniště představuje se svou rozlohou 420 000 m3 největší a nejstarší vrchovištní rašeliniště lesního typu na území Krkonošského národního parku.
Nachází se v sedle mezi Černou a Světlou horou v pramenné oblasti Černohorského potoka u Jánských Lázní. Rašeliništěm vede okružnínaučná stezka (dlouhá 3,5 km), jejíž součástí je i vyhlídková věž s krásným výhledem na centrální rašelinnou louku.
Prohlídková naučná stezka, nejstarší NS v KRNAPu, začíná u stanice lanovky a končí u Pardubických Bud. Pokud začnete přemýšlet o tom, jak taková přírodní památka vzniká, pak vězte, že to je díky odumřelým částem rašeliníků, mechů a dalších rostlin bez přístupu vzduchu. Má velkou konzervační schopnost, a proto se v něm zachovaly zbytky těl rostlin, živočichů a velké množství pylových zrn.
Kdysi tu dokonce bývalo velké jezero, ale postupem času začalo vysychat a zarůstat. Maximální hloubka rašeliny tu dosahuje 2,5 metrů. Na území rašeliniště je k vidění řada vzácných rostlin - blatnice bahenní, šícha obojpohlavná, ostřice mokřadní a mnoho dalších. Nejlepším časem k prohlídce bývá červenec, kdy je díky množství kvetoucích rostlin celkový dojem z procházky největší. Cyklistům je bohužel přístup na naučnou stezku odepřen.
Nachází se v sedle mezi Černou a Světlou horou v pramenné oblasti Černohorského potoka u Jánských Lázní. Rašeliništěm vede okružnínaučná stezka (dlouhá 3,5 km), jejíž součástí je i vyhlídková věž s krásným výhledem na centrální rašelinnou louku.
Prohlídková naučná stezka, nejstarší NS v KRNAPu, začíná u stanice lanovky a končí u Pardubických Bud. Pokud začnete přemýšlet o tom, jak taková přírodní památka vzniká, pak vězte, že to je díky odumřelým částem rašeliníků, mechů a dalších rostlin bez přístupu vzduchu. Má velkou konzervační schopnost, a proto se v něm zachovaly zbytky těl rostlin, živočichů a velké množství pylových zrn.
Kdysi tu dokonce bývalo velké jezero, ale postupem času začalo vysychat a zarůstat. Maximální hloubka rašeliny tu dosahuje 2,5 metrů. Na území rašeliniště je k vidění řada vzácných rostlin - blatnice bahenní, šícha obojpohlavná, ostřice mokřadní a mnoho dalších. Nejlepším časem k prohlídce bývá červenec, kdy je díky množství kvetoucích rostlin celkový dojem z procházky největší. Cyklistům je bohužel přístup na naučnou stezku odepřen.
Potřebujete poradit nebo chcete více informací?
+420 724 351 801